Koronavirové prázdniny 2020

Moje prázdniny na začátku tohoto roku měly být plné festivalů, koncertů, cestování a o poznání delší, ale i tak jsem si je užila.

Začalo to rodinnou dovolenou v Maďarsku, kterou jsme strávili v městečku Bük v blízkosti rakouských hranic. První den jsme strávili jen na cestě a večer se konala malá oslava mé úspěšné maturity.

Následující den jsme navštívili zámek Fertöd rodiny Esterházy, který zvenku byl nádherný, ale uvnitř toho moc nebylo, jelikož se hodně místností rekonstruovalo nebo se prostě nedochovalo. Téhož dne jsme navštívili i Bükfürdö, což je areál plný vodních radovánek, sirných lázní, míst k odpočinku a spousta jídla. Kdo mě zná, tak ví, že tohle není pro mě, takže skončila na lehátku s knížkou.

Třetí den jsme se vydali k Balatonu. Říkali, že tam budeme za hodinu; říkali, že tam nikdo nebude. Nevěřte lidem, opak byl pravdou. Nakonec jsme zavítali do městečka Tihany. Malebné místo rozprostřené nad Balatonem, plné levandulí, zmrzliny a nedočkavých turistů.

Okolo nedělního poledne jsme se vydali na cestu domů. Nebýt mě, tak ještě teď bloudíme po Maďarsku, jelikož naše navigace nebyla schopná nás navést na dálnici směrem do Bratislavy.

Potom se skoro celý červenec nic nedělo, až poslední týden jsme se vydali na dva výlety, a to do Prahy na gastro tour a potom jsme byli u nás v ZOO Lešná. Co se týče té Prahy, tak určitě můžu doporučit Paneria Paul - skvělé panini, dortíky i kafe; trdelník prakticky kdekoliv; Havelská koruna - dobré české jídlo, rychlé; cukrárna Myšák - výborné zákusky, tradiční česká sladká jídla, ale trochu dražší, ale poměr cena kvalita vyhovující. A co bych měla říct ke zlínské zoo? Rozhodně jedna z nejhezčích zoo v České republice a neustále se rozrůstá a chystá i safari.

V srpnu mě konečně čekal koncert, a to Mikolase Josefa. Sice se konal až v Čechách pod Kosířem, ale byla to konečně akce, na kterou jsem se celý rok těšila. Samozřejmě, že to bylo jiné než normálně, ale i tak dokázal udělat pořádnou show a určitě ti doporučuju Mikiho koncerty, protože takového umělce jsem ještě nepotkala. Je strašně milý, přátelský, pamatuje si tě z dřívějších koncertů, a navíc skvěle objímá.

Poté se dlouho nic nedělo, měla jsem zápis na vysokou a tvorbu rozvrhu, který jsme si navolila krásně, ale jak dlouho jsem tam byla? Tři týdny a jsem doma jako všichni.

Jak jsem měla prázdniny prázdné, tak září bylo plné k prasknutí. Vyzkoušela jsem si být dobrovolníkem u nás na Zlínském filmovém festivalu, který slavil 60. výročí. Původně měl vypadat úplně jinak, ale všichni víme, který nepřítel nám všechno pokazil.

Dále jsem byla na seznamováku mojí univerzity a považuju ho za úspěšný, měl své klady i zápory. Něco mi to dalo i vzalo, ale rozhodně ho doporučuju všem, kteří se chystají studovat v Olomouci. Hrají se hry, poznáváte nové lidi, alkohol teče proudem, super instruktoři z řad studentů UPOLu, trochu se ušpiníte, získáte informace o uni, ale hlavně se budete bavit.

Tohle ve zkratce byli moje prázdniny, které snad budou příští rok méně koronavirové a podíváme se dál než k sousedním státům, navštívíme festivaly a zažijeme dlouhé noci.

PS: Tento článek neobsahuje žádnou spolupráci, všechno radím z vlastní zkušenosti a vím, že je to v pořádku a dobré.