Hokej

Já a hokej, to je kapitola sama o sobě. Všechno to začalo před sedmi lety, kdy jsem na narozeniny dostala dres se svým jménem. Tak nějak to začalo. Samozřejmě, že jsem věděla, že Zlín hraje hokej, ale moc jsem to nevnímala.

Nastala sezóna 2012/ 2013 a my se dostali do finále s Plzní. To se poprvé objevil můj fanouškovský duch. Skončili jsme druzí, nikdo nechce být druhý, všichni si pamatují ty na první pozici. Pár vteřin a mohli jsme být první.

Sláva vítězům, čest poraženým.

Už z minulého článku víte, že mým oblíbeným hokejistou je Libor Kašík. Dalo by se říct, že to byla největší opora zlínské branky, jakou kdy Zlín měl za poslední sezóny. Samozřejmě, že ve Zlíně působil dříve, ale poprvé se zviditelnil v PLAY - OFF 2013/ 2014. Dařilo se mu a trenéři ho nechali chytat zbytek sezóny. Skončilo to titulem. Věděla jsem, že to v něm je. Začal na sobě víc makat, sice další titul už to nebyl, ale zápas od zápasu se zlepšoval. Možná to někdy nevyšlo, ale  občas musíme spadnout na dno. A tedˇ trénuje s HC Amur Chabarovsk - KHL. Úplně jiná liga než tady, takže nebude zase tak hrozný, když ho chtějí skoro v Číně. Asi si říkáte, že moje podpora skončí, ale naopak se zvýší. V takové lize je těžké se udržet, sami jsme to mohli vidět na Petru Holíkovi, který se po pár měsících vrátil do české extraligy. Nebo Pavel Francouz, ale ten byl šikovnější než Holík. Pavel to neměl jednoduché, neměl moc příležitostí a teď míří do NHL, což je sen každého hokejisty. A já věřím, že se tam jednoho dne dostane i Káša. Sice to bude chtít spoustu dřiny, ale teď už si můžeme všimnout, jak maká. Pro některé je to jen kluk z Malenovic, ale pro mě je to motivace a hrdina. Každý den na sobě pracuje, aby byl lepší, jo zajde si na kafíčko, na dobré jídlo do Fit Foodie :-) nebo si zaletí do LA. Kdybych mohla taky si tak užívám. Z malého města do velkého světa. Abych pravdu řekla, když jsem se dozvěděla, že jde do KHL, brečela jsem. Byly to slzy smutku, ale hlavně štěstí. Strašně moc mu to přeju a snad 18. října v Bratislavě - Slovan Bratislava x Amur Chabarovsk.

Nejspíš si říkáte, co holka může na hokeji vidět. Možná tak ty těla, ale není tomu tak, i když vypracované tělo je pěkné. Podle mě na hokej chodí 80% holek jen kvůli tomu, že tam hraje přítel nebo ji kluk donutil jít. A zbylých 20% opravdu ví, co je hokej. Já patřím mezi těch 20%. "Pane bože, co tam děláš?! Střílej ne! Ježíši, nepřihrávejte si, ale střílejte. Ty vole nájezdy, to nedá." A spoustu dalších. Ano, to jsem doopravdy já. Řeknete si ta holka vypadá mile a slušně. Přijde na hokej a ze mě se stane takový beran, ale všeho s mírou.

Ruku na srdce, kdo z vás podporuje svůj tým, i když se zrovna nedaří? ... Moc vás asi nebude. Vidím to i v mém okolí, např. jeden kluk nestojí o hokej, když zrovna prohráváme, ale když začne vítězná éra, jakoby to byl někdo jiný. Takové "fanoušky" opravdu nepotřebují. Potřebují fans, kteří na ten stadion chodí pravidelně a po celou sezónu.

A moje přiznání na konec: NEMÁM ráda lidi, kteří fandí jen, když je finále, MS nebo ZOH.